Dokud nejsme schopné o sebe pečovat a dát si mateřskou lásku, nebudeme schopné přijmout ani to, aby o nás pečoval někdo druhý. Čím více se budeme ohlížet na druhé a na okolní svět, tím déle se budeme cítit podvyživené, vyprahlé a budeme si připadat prázdné. Dáváte sama sobě mateřskou lásku?

Stejně jako naše planeta, naše velká Matka Země, hladoví a volá o pomoc, tak o ni voláme my. My všechny potřebujeme mateřskou lásku. Tolik z nás (možná i vaše maminka) ji postrádá. Je-li planeta v rovnováze, má schopnost naplnit každou naši potřebu a o všechny pečovat. Když všechny z nás budou ctít ženství, budou se o sebe starat a pečovat, bude lehké to dát i ostatním. Pokud se, ale nezbavíme role oběti a nepřestaneme vyčítat své mamince, co všechno pro nás neudělala a udělat měla, nikdy se nám nedostane potravy, po které hluboce toužíme.

Nedala-li vám vaše maminka co jste potřebovala, je dost možné, že ona sama to nedostala od své maminky a tak dále. Namísto neustálých výčitek, co vše vám nedala a jak nenaplnila vaše potřeby, zkuste je naplnit vy sama. Začněte sama k sobě přistupovat se stejným soucitem, láskou, oddaností a pozorností, po které jste toužila a toužíte. Přitom, jak to děláte, pošlete všechny tyto emoce také své mamince. Protože jestli je potřebujete vy, potřebuje je ona nejspíše také. 

Vztah matky a dcery by měl být být nejcelistvějším ze všech vztahů. Většina žen, ale dělá všechno pro to, aby nedopadla jako jejich matka. Jenže tak přesně dopadnou. Přestaňme obviňovat ženu, která nás porodila, a začněme ji ctít právě za to, že nám dala život. Nezávisle na tom, jestli byla skvělá, nebo špatná, soucitná, nebo chladná, pečující, nebo nás zanedbávala, musíme si uvědomit, že dělala to nejlepší, co uměla v době a v podmínkách, ve kterých žila, a podle toho, jakého mateřství se jí dostalo od vlastní matky.

Máme-li uzdravit Matku Zemi, musíme vyléčit vztah s vlastní maminkou. Měly bychom vidět její obětování se, pochopit její cestu a otevřít svou mysl možnosti, že to my jsme si ji vybraly, aby nás přivedla na tento svět.

❤️ Co pro vás vaše maminka obětovala?

❤️  Za co jste jí vděčná?

❤️  Co důležitého vás naučila?

❤️  Po čem jste při svém vyrůstání toužila?

❤️  Co vám maminka nemohla dát?

❤️  Proč vám to nemohla dát?

❤️  Jak si to můžete dát sama?

❤️  Po čem touží ona?

❤️  Kdyby byla maminka vaším dítětem, co byste jí chtěla dát, naučit ji nebo jí říci?

❤️  Jaké přednosti na ní obdivujete?

❤️  Jaké vzorce, způsoby bytí, přesvědčení nebo metody přežití měla či má vaše maminka, ve kterých již dále nechcete pokračovat?

❤️ Jaké břímě nesete a nepatří vám?

❤️  Co se musí stát, abyste tento řetězec přetrhla?

❤️  Jak můžete být sama k sobě mateřská?  

Přerušení řetězce

Udělejte si seznam, který nazvete Silné stránky mých předků, a napište si všechny vzorce, názory, zvláštnosti vaší linie/rodiny, které vás posilují. Pak si pod názvem přerušení řetězu sepište všechny vzorce, přesvědčení, zvláštnosti a způsoby bytí, které již nepotřebujete.

PŘEDNOSTI MÝCH PŘEDKŮ                                                              PŘERUŠENÍ ŘETĚZCE